Přidání subsekce kompilace
This commit is contained in:
@@ -5,3 +5,37 @@
|
|||||||
title = "CommonMark Spec",
|
title = "CommonMark Spec",
|
||||||
year = "2019"
|
year = "2019"
|
||||||
}
|
}
|
||||||
|
@book{Peterson_Davie_2022,
|
||||||
|
place={Cambridge, MA},
|
||||||
|
title={Computer Networks: A Systems Approach},
|
||||||
|
publisher={Morgan Kaufmann Publishers, an imprint of Elsevier},
|
||||||
|
author={Peterson, Larry L. and Davie, Bruce S.},
|
||||||
|
year={2022}
|
||||||
|
}
|
||||||
|
|
||||||
|
@online{mozttfb,
|
||||||
|
author = "Hoffman, Billy",
|
||||||
|
date = "2013-09-26",
|
||||||
|
url = "https://moz.com/blog/improving-search-rank-by-optimizing-your-time-to-first-byte",
|
||||||
|
cited = "2020-02-12",
|
||||||
|
title = "Improving Search Rank by Optimizing Your Time to First Byte",
|
||||||
|
year = "2013"
|
||||||
|
}
|
||||||
|
@misc{Zak_El_Kom,
|
||||||
|
author = "Česko",
|
||||||
|
title = "§ 97 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) - znění od~1.~1.~2024.",
|
||||||
|
url = "https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-127#p97-3",
|
||||||
|
}
|
||||||
|
@online{OpenWrtDocFAQ,
|
||||||
|
author = {Project OpenWrt},
|
||||||
|
title = {FAQ before installing OpenWrt},
|
||||||
|
year = 2021,
|
||||||
|
url = {https://openwrt.org/docs/guide-user/installation/before.installation#what_is_the_difference_between_the_different_image_formats},
|
||||||
|
urldate = {2024-07-03}
|
||||||
|
}
|
||||||
|
@online{LinuxDSA,
|
||||||
|
author = {kernel.org},
|
||||||
|
title = {Distributed Switch Architecture (DSA)},
|
||||||
|
url = {https://docs.kernel.org/networking/dsa/dsa.html},
|
||||||
|
urldate = {2024-10-09}
|
||||||
|
}
|
||||||
|
|||||||
@@ -1,6 +1,10 @@
|
|||||||
\chapter{Dostupný hardware}
|
\chapter{Dostupný hardware pro Wi-Fi sítě}
|
||||||
|
|
||||||
...
|
Na trhu je nepřeberné množství různých Wi-Fi zařízení. Pro budování wi-fi sítě se používají zařízení s~označením Wi-Fi router nebo Wi-Fi access point (přístupový bod). Wi-fi access point je zařízení jednodužší, slouží k~převodu signálu kabelového média na signál bezdrátový, vysílá a příjíma radiofrekvenční signál a vytváří tak Wi-Fi síť pro připojení bezdrátových zařízení. Pracuje s~vrstvou L2 modelu TCP/IP a předává tak rámce mezi kabelovou sítí a bezdrátovou.
|
||||||
|
|
||||||
|
slouží Jedná se o~zařízení kombinující vícero funkcí. Tyto wifi routery v~principu obsahují velice podobné součástky. tyto wifi routery naplňují specifikace Von Neumannova schématu.
|
||||||
|
|
||||||
|
Konkrétněji lze demonstrovat hardware na příkladu routeru, který navrhl openwrt ke svému 20 vyročí.... tento hardware obsahuje procesor archytektury, paměť, wifi radio, switch chip
|
||||||
|
|
||||||
\subsection{Požadavky na hardware}
|
\subsection{Požadavky na hardware}
|
||||||
|
|
||||||
|
|||||||
@@ -1,19 +1,74 @@
|
|||||||
\chapter{Implementace modelové přístupové Wi-Fi sítě}
|
\chapter{Implementace modelové přístupové Wi-Fi sítě}
|
||||||
|
|
||||||
...
|
Sekce popisuje konfiguraci síťových zařízení a dalších softwarových komponent nutných pro fungování modelové implementace dle definovaných požadavků.
|
||||||
|
Zejména se zaměřuje na konfiguraci přístupových bodů (access pointů) sítě a konfiguraci centrální autentifikace a autorizace s~integrací do sítě eduroam. Popisuje také nastavení routerů, jedná se ale pouze o~základní konfiguraci pro fungování modelové implementace. V~reálné implementaci by konfigurace obsahovala daleko větším množstvím síťových rozhraní a komplexnější nastavení firewallu.
|
||||||
|
|
||||||
\subsection{Výběr systému pro správu zařízení}
|
\section{Síťové prostředí}
|
||||||
|
|
||||||
|
|
||||||
|
|
||||||
|
\section{Výběr softwaru pro síťové prvky a mangement síťových prvků}
|
||||||
|
|
||||||
...
|
...
|
||||||
|
|
||||||
\subsection{Příprava zařízení pro integraci do sítě}
|
\section{Příprava zařízení}
|
||||||
|
|
||||||
|
Přístupový bod od výroby obsahuje proprietární operační systém výrobce zřízení. Tento operační systém je nutné nahradit vybraným operačním systémem OpenWrt. Náhrada probíhá přepsáním původního obsahu paměti zařízení systémem OpenWrt.
|
||||||
|
|
||||||
|
\subsubsection{Kompilace a sestavenení OpenWrt}
|
||||||
|
|
||||||
|
Vývojáři systému openwrt nabízejí dvě možností jak získat obraz systému, který se nahraje do paměti zařízení.
|
||||||
|
První možností je stáhnout již předkompilovaný a sestavený obraz systému openwrt pro dané zařízení. Tento předkompilovaný a sestavený systém obsahuje software pro provoz síťového zařízení v~režimu routeru/Wi-Fi routeru (obsahuje firewall a dhcp servery). Tato možnost je pro uživatele jednoduchou cestou jak získat openwrt pro své zařízení, neumožňuje však úpravy samotného systému a změny nastavení, které by se aplikovali před prvním spuštěním.
|
||||||
|
|
||||||
|
Jedním z~požadavků modelové implementace je centrální management síťových prvků. K~naplnění tohoto cíle je nutné mít nové zařízení po prvním zapnutí již integrované do existující sítě, tak aby bylo možné k~němu přistoupit a provést dodatečnou konfiguraci pomocí nástroje pro hromadnou správu zařízení.
|
||||||
|
|
||||||
|
Z~tohoto důvodu je vhodné zvolit druhou možnost jak získat systém OpenWrt a to zkompilovat a sestavit svůj vlastní obraz systému OpenWrt. Takto lze zakomponovat úpravy systému do obrazu systému a poté je nahrát do paměti zařízení i s~požadovanou inicializační konfigurací. Další výhodou je to, že můžeme systém OpenWrt sestavit bez zbytného softwaru pro účely přístupového bodu a ušetřit tím místo v~paměti zařízení.
|
||||||
|
|
||||||
|
Zkompilovat a sestavit vlastní obraz systému openwrt je možné na lokálním počítači po naklonování repozitáře OpenWrt nebo si lze nechat zkompilovat a sestavit obraz OpenWrt na serverech samotného projetku. Pro účely této práce využijeme možnosti sestavení systému na serverech OpenWrt. Tato možnost umožňuje provést potřebné úpravy před sestavením obrazu systému. Vyhneme se tak potřebě vytvoření prostředí pro křížovou\footnote{též cross kompilace - proces vytvoření spustitelného kódu pro jinou instrukční sadu procesoru než na jaké se kód kompiluje} kompilaci a sestavení obrazu OpenWrt na vlastním počítači.
|
||||||
|
|
||||||
|
Webová aplikace \url{https://firmware-selector.openwrt.org/} umožnuje získat již předkompilované obrazy systému OpenWrt i možnost vytvořit si obraz vlastní.
|
||||||
|
Obrazy systému OpenWrt jsou pro různé zařízení unikátní, protože různé zařízení využívají různé procesorové architektury, mají různé rozložení paměti a obsahují různé periferie pro které je nutné mít adekvátní ovladače. V~první části je nutné vybrat model zařízení pro který chceme získat obraz systému OpenWrt. Následně vybereme verzi systému OpenWrt, kterou chceme získat.
|
||||||
|
|
||||||
|
Aplikace standartně ve spodní části stránky nabízí ke stažení tři druhy předkompilovaných obrazů. První je samotné jádro operačního systému - kernel. Další možnosti jsou factory obraz a sysupgrade obraz. Oba obrazy obsahují stejný systém s~tím rozdílem, že factory obraz je doplněný o~hlavičky a scripty pro interakci s~továrním softwarem zařízení, tak aby tento obraz akceptovaly proprietární nástroje výrobce zařízení pro upgrade firmwaru (zapsání obrazu do paměti zařízení). Factory obraze je tedy úrčený pro prvnotní insalaci OpenWrt, sysupgrade obraz slouží k~aktualizaci systému z~již funkčního systému OpenWrt.\citep{OpenWrtDocFAQ}
|
||||||
|
|
||||||
|
Po rozkliknutí sekce \verb|Customize installed packages and/or first boot script| můžeme definovat jaké balíčky budou zakomponovány do vytvořeného obrazu systému a jaká se provede inicializační konfigurace. Tlačítkem \verb|Request build| zahájíme sestavení vlastního obrazu OpenWrt, který si následně stáhneme.
|
||||||
|
|
||||||
|
Ve vstupu \verb|Installed Packages| jsou předvyplněny softwarové balíčky pro konkrétní zařízení, se kterými se sestaví systém OpenWrt. V~tomto seznamu jsou zahrnuty i balíčky nepotřebné pro funkci zařízení v~režimu přístupového bodu. Systém sestavíme bez těchto balíčků.
|
||||||
|
|
||||||
|
Seznam balíků, které nejsou potřeba pro provoz zařízení v~režimu přístupového bodu:
|
||||||
|
\begin{itemize}
|
||||||
|
\item \verb|dnsmasq| - DNS a DHCPv4 server,
|
||||||
|
\item \verb|firewall4| - překladač uci pravidel firewallu na nftables pravidla,
|
||||||
|
\item \verb|kmod-nft-offload| - kernel modul pro podporu harwarové akcelerace routování a NATu,
|
||||||
|
\item \verb|luci| - webové rozhraní pro konfiguraci zařízení,
|
||||||
|
\item \verb|nftables| - framework pro filtrování packetů a další práci se síťovým provozem,
|
||||||
|
\item \verb|odhcpd-ipv6only| - démon pro správu IPv6 v~síti,
|
||||||
|
\item \verb|ppp| - podpora Point-to-Point protokolu,
|
||||||
|
\item \verb|ppp-mod-pppoe| - rozšíření o~podporu PPPoE funkcionality.
|
||||||
|
\end{itemize}
|
||||||
|
|
||||||
|
Balíky lze odebrat připsáním názvů balíků s~prefixem \verb|-|. Tedy: \texttt{-dnsmasq -firewall4 -kmod-nft-offload -luci -nftables -odhcpd-ipv6only -ppp -ppp-mod-pppoe}
|
||||||
|
|
||||||
|
Do vstupu \verb|Script to run on first boot (uci-defaults)| zadáme ash unix shell script, který provede konfiguraci systému při prvním spuštění.
|
||||||
|
|
||||||
|
\lstinputlisting[caption={Script spouštěný při prvním bootu (uci-defaults.sh)}, language=bash,]{ucidefaults.sh}
|
||||||
|
|
||||||
|
Tento script odstraní výchozí nastavení systému OpenWrt. Ze souboru \verb|/etc/board.json| (popis výchozí konfigurace pro dané zařízení) zjistí původní WAN port zařízení a nad ním vytvoří nové síťové rozhraní s~vlan tagem \verb|99| pro příchozí i odchozí provoz. DHCP client na tomto novém rozhraní požádá o~přidělení IP adresy. Toto síťové rozhraní bude jediné síťové rozhraní kterému bude přidělena IP adresa. Bude sloužit pro management přístupového bodu.
|
||||||
|
|
||||||
|
Script detekuje, zda dané zařízení obsahuje switch a rozpozná jestli je spravován pomocí DSA nebo nástrojem \verb|swconfig|. DSA nebo-li Distributed Switch Architecture je subsystém Linuxového jádra pro unifikovanou správu specifických embedded switchů. Vytváří virtuální síťová rozhraní pro každý port switche, což umožňuje jejich správu standardními Linuxovými nástroji.\citep{LinuxDSA} U~DSA switche si s~nastavením VLAN tagování provozu poradí OpenWrt při vytváření síťového rozhraní pro management, zatímco switch spravovaný nástrojem \verb|swconfig| je nutné ještě nakonfigurovat tak, aby na původním WAN portu switche přijímal a odesílal rámce s VLAN tagem 99 a tyto rámce přeposílal z~portu a na port switche připojený na ethernetové rozhraní CPU přístupového bodu také s VLAN tagem 99.
|
||||||
|
|
||||||
|
Script dále provede změnu root hesla, které je definováno na začátku scriptu v~proměnné \verb|root_password| a bezpečnostní nastavení SSH démona s~přidáním SSH klíče z~proměnné \verb|ssh_key_rsa|. SSH démon není pro některé architektůry kompilován s~podporou novějších typů klíčů, proto doporučuji preferovat klíč typu RSA.
|
||||||
|
|
||||||
|
\subsubsection{Nahrání systému do paměti zařízení}
|
||||||
|
|
||||||
|
Proces nahrání obrazu systému OpenWrt je u různých výrobců zařízení různý. Na většinu zařízení lze nahrát factory obraz systému OpenWrt bez potíží pomocí nástroje pro upgrade firmwaru přes webové rozhraní továrního systému. Některé zařízení mohou vyžadovat složitější postup. Je doporučeno seznámit se s~posupem instalace OpenWrt v~dokumentaci k~danému zařízení na stránkách projektu OpenWrt.
|
||||||
|
|
||||||
|
Tímto jsme získali přístupový bod s~opensource systémem OpenWrt se síťovým přístupem připravený pro následnou konfiguraci dalšími nástroji.
|
||||||
|
|
||||||
|
\section{Nastavení management sítě a zřízení přístupu}
|
||||||
|
|
||||||
...
|
...
|
||||||
|
|
||||||
\subsection{Nastavení management sítě a zřízení přístupu}
|
\section{Monitoring a centrální logování}
|
||||||
|
|
||||||
...
|
|
||||||
|
|
||||||
\subsection{Monitoring a centrální logování}
|
|
||||||
|
|
||||||
...
|
...
|
||||||
@@ -1,3 +1,25 @@
|
|||||||
\chapter{Deklarace požadavků na modelovou Wi-Fi síť}
|
\chapter{Deklarace požadavků na modelovou Wi-Fi síť}
|
||||||
|
|
||||||
...
|
Implementace rozsáhlé Wi-Fi síťě bude vycházet z~potřeb modelového školského zařízení. Školská zařízení jsou většinou rozsáhlejší objekty. Modelová implementace bude tedy obsahovat množství přístupových bodů Wi-Fi včetně přístupových bodů na dvou detašovaných pracovištích.
|
||||||
|
|
||||||
|
Přístupové body budou nabízet připojení v~pásmu 5 GHz a 2,4 GHz pro kompatibilitu se staršími clientskými zařízeními. V~každém pásmu budou k~dispozici dvě Wi-Fi sítě.
|
||||||
|
|
||||||
|
\iffalse
|
||||||
|
Hint: více specifikovat použitou specifikaci wifi
|
||||||
|
\fi
|
||||||
|
|
||||||
|
První Wi-Fi síť bude určena pro studenty a pracovníky školy. Tato síť bude součástí projektu eduroam, bude tedy vyžadovat autentifikaci a autorizaci uživatelů vůči autorizačnímu serveru. Síť bude zprostředkovávat přístup do veřejné sítě Internet a podle role uživatele bude uživatel přiřazen do určité vlan s~danými oprávněními k~lokálním službám.
|
||||||
|
|
||||||
|
Další Wi-Fi síť bude veřejná síť. Při připojení k~této veřejné síťi bude potřeba seznámit uživatele s~podmínkami použití sítě a získat souhlas s~podmínkami pomocí captive portalu. Zařízení připojené k~této síťi budou mít přístup pouze k~veřejné síti Internet s~limitovanou přenosovou rychlostí.
|
||||||
|
|
||||||
|
V~přístupových síťích budou zajištěny základní síťové služby. DHCP server pro přidělování IPv4 adres zařízením připojených do sítě a rekurzivní DNS cachující server pro rychlý překlad doménových jmen na IP adresu s~možností zavádění vlastních doménových jmen pro zařízení v~lokální síťi.
|
||||||
|
|
||||||
|
Klíčovým požadavkem je spravovat přístupové body Wi-Fi centrálně.
|
||||||
|
|
||||||
|
V~neposlední řadě je nutné zajistit monitoring přístupových bodů a provozních údajů jednak z~důvodu zvýšení spolehlivosti sítě tak i z~důvodu legislativních požadavků vyplývajících se zákona o~elektronických komunikacích, který říká, že právnická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť je povinna uchovávat po dobu 6 měsíců provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí.\citep{Zak_El_Kom} Obdobný požadavek klade i český koordinátor sítě eduroam ve svých technických požadavcích a doporučeních pro členy federace eduroam.cz.
|
||||||
|
|
||||||
|
\section{eduroam}
|
||||||
|
|
||||||
|
eduroam je mezinárodní projekt s~cílem umožnit studentům a pracovníkům vzdělávacích a výzkumných institucí jednoduchý, bezpečný a spolehlivý přístup k~veřejné síti Internet v~parcipiující institucích kdekoli na světě. Přístup k~internetu je zařízením umožněň pomocí Wi-Fi nebo ethernetovéh rozhraní. eduroam využívá specifikace 802.1X pro udělení či zamítnutí přístupu. Parcipiující instituce využívají jednotný identifikátor Wi-Fi sítě \verb|eduroam| nebo \verb|eduroam-| dopněný názvem instutuce.
|
||||||
|
|
||||||
|
Tímto se snaží napodobit roaming (přepnutí ze síťě jednoho operátora do sítě jiného operátora) v~celulárních síťích.
|
||||||
@@ -1,3 +1,74 @@
|
|||||||
\chapter{Počítačové sítě}
|
\chapter{Počítačové sítě}
|
||||||
|
|
||||||
...
|
V~širším pojetí jsou počítačové sítě multidisciplinárním oborem zaměřujícím se na návrh, implementaci, správu a propojení technických prostředků umožňující navázání spojení a předávání dat mezi počítači a dalšími zařízeními.
|
||||||
|
V~užším pojetí je počítačová síť tvořena vzájemně propojenými počítači za účelem sdílení dat a zdrojů.
|
||||||
|
|
||||||
|
\textit{Nejdůležitější vlastností počítačových sítí je jejích obecné použití. Počítačové sítě jsou primárně budovány z~univerzálního programovatelného hardwaru a nejsou optimalizovány pro konkrétní aplikaci, jako je telefonování nebo přenos televizního signálu}\citep{Peterson_Davie_2022}
|
||||||
|
na rozdíl od telekomunikačních sítí (pevná telefonní síť nebo telegrafní síť), které jsou pevně spjaty se službou kterou poskytují.
|
||||||
|
Počítačové sítě dokáží přenášet širokou škálu dat včetně textu, obrazu, hlasu, videa různých souborů a dalších dat. Toto umožuje počítačových síťím podporovat mnoho aplikací a služeb.
|
||||||
|
|
||||||
|
Jedním z~požadavků na počítačové sítě je možnost dynamického navázání spojení a předávání dat s~jinými zařízeními k~tomu se uplatňuje princip přepínané sítě. Existují dva základní principy přepínané sítě. Přepínané sítě založeny na principu \textbf{přepojování okruhů} a sítě založeny na principu \textbf{přepojování paketů}. První z~jmenovaných principů je starší a běžný pro tradiční telefonní síť, kdy je na začátku spojení vytvořen přenosový okruh mezi zdrojovým a cílovým uzlem. Tento okruh má garantované přenosové pásmo a je rozpojen na konci spojení.
|
||||||
|
Princip \textbf{přepojování paketů} vymysleli nezávisle na sobě vědci Paul Baran a Donald Davies. Přenášená data se rozdělí na bloky o~určité délce. Každý blok se doplní o~informace o~zdroji, cíli, případně o~další informace potřebné pro přenos. Takový blok se nazývá paket a je odesílán po síti. Síťové prvky každý jeden paket na základě cílové adresy směrují k~dalšímu síťovému prvku nebo koncovému zařízení. Takto může každý každý paket cestovat po síti jinou cestou k~cíli v~závislosti na aktuálním stavu sítě. Na cílovém zařízení dojde k~příjmu a seřazení paketů do původního pořadí, následně jsou z~jednotlivých paketů sestavena původní data.
|
||||||
|
|
||||||
|
Koncové zařízení je zařízení vybavené komunikačním rozhraním (síťovým adaptérem), které využívá síťové služby a obvykle neposkytuje síťové služby jiným zařízením. Mezi typické koncové zařízaní patří počítač, síťové tiskárny, mobilní zařízení, herní konzole, IoT zařízení.
|
||||||
|
\section{Síťová architektura}
|
||||||
|
|
||||||
|
V~době vývoje počítačových sítí (v~70. letech 20. století) byly vyvynuty různé síťové technologie, které však nebyly vzájemně kompatibliní. Toto stěžovalo komunikaci mezi koncovými zařízeními různých výrobců. Snaha o~propojení různých sítí a požadavek na kompatibilitu koncových zařízení různých výrobců vyvolávala potřebu standardizace.
|
||||||
|
\textbf{Note:} z~duvodu vývoje různých počítačových sítí bylo potřeba standardizovat....
|
||||||
|
|
||||||
|
\section{Taxonomie počítačových sítí}
|
||||||
|
|
||||||
|
Protože, je pojem počítačové sítě zcela obecný (síť lze realizovat libovolnou technologií), lze počítačové sítě děli na základě celé řady aspektů.
|
||||||
|
|
||||||
|
\subsection{Podle způsobu přepojování}
|
||||||
|
\begin{itemize}
|
||||||
|
\item Přepojování okruhů
|
||||||
|
\item Přepojování packetů
|
||||||
|
\end{itemize}
|
||||||
|
|
||||||
|
\subsection{Podle rozsahu sítě}
|
||||||
|
\begin{itemize}
|
||||||
|
\item PAN - Personal area network
|
||||||
|
jedná se o~osobní síť malého rozsahu (až v~řádech nízkých desítek metrů), slouží pro potřeby uživatele. Jaké PAN se označují sítě především tvořené nositelnou elektronikou. Bluetooth - přenost zvuku, dat
|
||||||
|
|
||||||
|
\item LAN - Local area network
|
||||||
|
Jedná se o~lokální sítě
|
||||||
|
|
||||||
|
\item MAN - metropolitan area network
|
||||||
|
|
||||||
|
|
||||||
|
\item WAN - wide area network
|
||||||
|
\end{itemize}
|
||||||
|
|
||||||
|
|
||||||
|
\section{Základní síťové prvky}
|
||||||
|
|
||||||
|
Počítačové sítě jsou tvořeny technickými prostředky (síťovými prvky). Existují síťové prvky pasivní a aktivní. Pasivní síťové prvky nemanipulují s~přenášenými daty a nezasahují do přenášených dat. Nevyžadují externí napájení. Aktivní síťové prvky vyžadují externí napájení a manipulují s~přenášenými daty a mohou do nich i zasahovat. Aktivní síťové prvky nabízejí různou funkcionalitu podle které se dále rozlišují.
|
||||||
|
|
||||||
|
\textbf{Aktivní síťové prvky:}
|
||||||
|
\begin{itemize}
|
||||||
|
\item síťový adaptér
|
||||||
|
\item switch
|
||||||
|
|
||||||
|
\item access point
|
||||||
|
|
||||||
|
\item router
|
||||||
|
\end{itemize}
|
||||||
|
|
||||||
|
Mezi dnes již málo používané aktivní síťové prvky lze zařadit:
|
||||||
|
\begin{itemize}
|
||||||
|
\item opakovače
|
||||||
|
\item most (bridge)
|
||||||
|
\end{itemize}
|
||||||
|
|
||||||
|
\textbf{Pasivní síťové prvky:}
|
||||||
|
\begin{itemize}
|
||||||
|
\item Kabeláž
|
||||||
|
\item Spojky
|
||||||
|
\item Pasivní rozdělovače
|
||||||
|
\item Konektory
|
||||||
|
\item Filtry
|
||||||
|
\end{itemize}
|
||||||
|
|
||||||
|
\section{802.1X}
|
||||||
|
802.1X je standard vydaný IEEE\footnote{Institute of Electrical and Electronics Engineers} který v~obecné rovině zavádí a popisuje možnosti řízení přístupu k~přenosovému médiu. Nedefinuje žádné komunikační protokoly a celou problematiku popisuje pouze v~obecné rovině.
|
||||||
@@ -1,6 +1,8 @@
|
|||||||
\chapter{Sada standardů Wi-Fi}
|
\chapter{Sada standardů Wi-Fi}
|
||||||
|
|
||||||
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Nunc et pharetra dui. Morbi nec leo vulputate, suscipit sem quis, ultrices purus. Vestibulum eget ultricies sem. Cras mattis dapibus ipsum, at pulvinar leo blandit a. Integer posuere semper mi vehicula rhoncus. Fusce lacinia neque vel ipsum sagittis semper. Nulla cursus enim eu purus dignissim, vitae posuere diam tincidunt. Nulla at magna ultrices, ultrices justo tincidunt, iaculis erat. Class aptent taciti sociosqu ad litora torquent per conubia nostra, per inceptos himenaeos. Fusce et odio lobortis, lacinia orci quis, placerat augue. Proin posuere ante in quam hendrerit lacinia eu sed nunc. Sed varius libero fermentum magna facilisis, sed porta felis suscipit. \citep{commonmark}
|
S~masivním rozvojem technologií, s~rozvojem a dostupností nositelné elektroniky pro běžné uživatele vznikla poptávka po bezdrátovém přenosu dat.
|
||||||
|
|
||||||
|
IEEE v~roce ... zveřejnila RFC xxx jako reakci na potřebu uživatelů přenášet ethernetové rámce bezdrátově. Následně vznikla organizace wi-fi aliance, která začala zařízení implemntující tuto sadu standardů testovat a certifikovat. Odtud pochází název, který se pro příslušné standardy celosvětově uchytil. Tyto standardy řeší samotné mechanismy přenosu dat, autentifikaci a další podpůrné funkce npř. roaming.
|
||||||
|
|
||||||
\subsection{Historický vývoj}
|
\subsection{Historický vývoj}
|
||||||
|
|
||||||
@@ -12,8 +14,12 @@ Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Nunc et pharetra dui. M
|
|||||||
|
|
||||||
\subsection{Modulace, kódování, přístupové medody}
|
\subsection{Modulace, kódování, přístupové medody}
|
||||||
|
|
||||||
...
|
Technologie Wi-Fi využívá ke svému fungování elektromagnetické spektrum. Data přijata z~vyžší vrstvy jsou kódována a následně je provedena modulace -> převod na analogový signál. a odvysílána rádiem.
|
||||||
|
|
||||||
|
Protože je elektromagnetické spektrum sdílené médium, je nutné zamezit vysílání více zařízení v~jeden moment. Souboru těchto technik se říká přístupové metody.
|
||||||
|
|
||||||
\subsection{Autentifikační metody a bezpečnost}
|
\subsection{Autentifikační metody a bezpečnost}
|
||||||
|
|
||||||
Curabitur mollis metus a risus finibus, et tincidunt leo facilisis. Nulla vitae hendrerit ligula, a venenatis neque. Proin malesuada, nulla id laoreet tempor, orci turpis convallis arcu, id hendrerit purus nunc in neque. Nullam congue dui magna, vitae maximus velit pulvinar at. Pellentesque tempor ligula a magna fermentum, in facilisis turpis rutrum. Morbi mattis massa ligula, quis porta sapien convallis vel. Curabitur eros lorem, imperdiet sed leo vitae, egestas tempus dolor. Vestibulum dignissim id metus et venenatis.
|
|
||||||
|
z~důvodu využití sdíleného média je vhodné ve wi-fi sítích řešit šifrování přenášených dat.
|
||||||
|
V~dokumentu RFC xxx jsou definovány metody pro šifrování samotného přenosu.
|
||||||
|
|||||||
@@ -73,15 +73,15 @@
|
|||||||
</rdf:Description>
|
</rdf:Description>
|
||||||
<rdf:Description rdf:about="" xmlns:xmp="http://ns.adobe.com/xap/1.0/">
|
<rdf:Description rdf:about="" xmlns:xmp="http://ns.adobe.com/xap/1.0/">
|
||||||
<xmp:CreatorTool>LaTeX with hyperref</xmp:CreatorTool>
|
<xmp:CreatorTool>LaTeX with hyperref</xmp:CreatorTool>
|
||||||
<xmp:ModifyDate>2024-01-19T00:53:22+01:00</xmp:ModifyDate>
|
<xmp:ModifyDate>2024-11-14T01:16:48+01:00</xmp:ModifyDate>
|
||||||
<xmp:CreateDate>2024-01-19T00:53:22+01:00</xmp:CreateDate>
|
<xmp:CreateDate>2024-11-14T01:16:48+01:00</xmp:CreateDate>
|
||||||
<xmp:MetadataDate>2024-01-19T00:53:22+01:00</xmp:MetadataDate>
|
<xmp:MetadataDate>2024-11-14T01:16:48+01:00</xmp:MetadataDate>
|
||||||
</rdf:Description>
|
</rdf:Description>
|
||||||
<rdf:Description rdf:about="" xmlns:xmpRights = "http://ns.adobe.com/xap/1.0/rights/">
|
<rdf:Description rdf:about="" xmlns:xmpRights = "http://ns.adobe.com/xap/1.0/rights/">
|
||||||
</rdf:Description>
|
</rdf:Description>
|
||||||
<rdf:Description rdf:about="" xmlns:xmpMM="http://ns.adobe.com/xap/1.0/mm/">
|
<rdf:Description rdf:about="" xmlns:xmpMM="http://ns.adobe.com/xap/1.0/mm/">
|
||||||
<xmpMM:DocumentID>uuid:E471EDA9-0143-B4EC-2929-27CBFE26697B</xmpMM:DocumentID>
|
<xmpMM:DocumentID>uuid:E471EDA9-0143-B4EC-2929-27CBFE26697B</xmpMM:DocumentID>
|
||||||
<xmpMM:InstanceID>uuid:C682FD51-F28C-9C86-49D6-D877457AC376</xmpMM:InstanceID>
|
<xmpMM:InstanceID>uuid:08A46837-22F7-4C3F-2238-A4362BAA1883</xmpMM:InstanceID>
|
||||||
</rdf:Description>
|
</rdf:Description>
|
||||||
</rdf:RDF>
|
</rdf:RDF>
|
||||||
</x:xmpmeta>
|
</x:xmpmeta>
|
||||||
|
|||||||
30
prace.bbl
30
prace.bbl
@@ -1,13 +1,33 @@
|
|||||||
\begin{thebibliography}{1}
|
\begin{thebibliography}{4}
|
||||||
\providecommand{\natexlab}[1]{#1}
|
\providecommand{\natexlab}[1]{#1}
|
||||||
\providecommand{\url}[1]{\texttt{#1}}
|
\providecommand{\url}[1]{\texttt{#1}}
|
||||||
\expandafter\ifx\csname urlstyle\endcsname\relax
|
\expandafter\ifx\csname urlstyle\endcsname\relax
|
||||||
\providecommand{\doi}[1]{doi: #1}\else
|
\providecommand{\doi}[1]{doi: #1}\else
|
||||||
\providecommand{\doi}{doi: \begingroup \urlstyle{rm}\Url}\fi
|
\providecommand{\doi}{doi: \begingroup \urlstyle{rm}\Url}\fi
|
||||||
|
|
||||||
\bibitem[MacFarlane(2019)]{commonmark}
|
\bibitem[kernel.org()]{LinuxDSA}
|
||||||
{\sc MacFarlane}, J.
|
{\sc kernel.org}.
|
||||||
\newblock \emph{CommonMark Spec} [online]. 2019. [cit.~2020-03-22].
|
\newblock \emph{Distributed Switch Architecture (DSA)} [online].
|
||||||
\newblock Dostupn{\'{e}}~z: \url{{https://spec.commonmark.org/}}.
|
\newblock Dostupn{\'{e}}~z:
|
||||||
|
\url{{https://docs.kernel.org/networking/dsa/dsa.html}}.
|
||||||
|
|
||||||
|
\bibitem[OpenWrt(2021)]{OpenWrtDocFAQ}
|
||||||
|
{\sc OpenWrt}, P.
|
||||||
|
\newblock \emph{FAQ before installing OpenWrt} [online]. 2021.
|
||||||
|
\newblock Dostupn{\'{e}}~z:
|
||||||
|
\url{{https://openwrt.org/docs/guide-user/installation/before.installation#what_is_the_difference_between_the_different_image_formats}}.
|
||||||
|
|
||||||
|
\bibitem[Peterson -- Davie(2022)Peterson, Davie]{Peterson_Davie_2022}
|
||||||
|
{\sc Peterson}, L.~L. -- {\sc Davie}, B.~S.
|
||||||
|
\newblock \emph{Computer Networks: A Systems Approach}.
|
||||||
|
\newblock Morgan Kaufmann Publishers, an imprint of Elsevier, 2022.
|
||||||
|
|
||||||
|
\bibitem[Česko()]{Zak_El_Kom}
|
||||||
|
{\sc Česko}.
|
||||||
|
\newblock § 97 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických
|
||||||
|
komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
|
||||||
|
elektronických komunikacích) - znění od~1.~1.~2024.
|
||||||
|
\newblock Dostupn{\'{e}}~z:
|
||||||
|
\url{{https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-127#p97-3}}.
|
||||||
|
|
||||||
\end{thebibliography}
|
\end{thebibliography}
|
||||||
|
|||||||
14
prace.tex
14
prace.tex
@@ -16,6 +16,16 @@
|
|||||||
\usepackage{amsmath}
|
\usepackage{amsmath}
|
||||||
\usepackage{amsfonts}
|
\usepackage{amsfonts}
|
||||||
\usepackage{xcolor}
|
\usepackage{xcolor}
|
||||||
|
\usepackage{listings}
|
||||||
|
\renewcommand{\lstlistingname}{Kód}
|
||||||
|
\lstset{basicstyle=\footnotesize,
|
||||||
|
numbers=left,
|
||||||
|
numberstyle=\tiny,
|
||||||
|
captionpos=b,
|
||||||
|
frame=single,
|
||||||
|
breaklines=true,
|
||||||
|
postbreak=\mbox{{$\hookrightarrow$}\space}
|
||||||
|
}
|
||||||
|
|
||||||
% Typography
|
% Typography
|
||||||
\setlength{\parindent}{0pt}
|
\setlength{\parindent}{0pt}
|
||||||
@@ -44,7 +54,7 @@
|
|||||||
\renewcommand{\footnoterule}{\vfill\kern -3pt \hrule width 0.4\columnwidth \kern 2.6pt}
|
\renewcommand{\footnoterule}{\vfill\kern -3pt \hrule width 0.4\columnwidth \kern 2.6pt}
|
||||||
|
|
||||||
|
|
||||||
\def\Title{Nasazení, správa a monitoring rozsáhlých přístupových Wi-Fi sítí s~využitím open-source technlogií}
|
\def\Title{Nasazení, správa a monitoring rozsáhlých přístupových Wi-Fi sítí s~využitím open-source technologií}
|
||||||
\def\TitleEN{Deployment, management and monitoring of large-scale access Wi-Fi networks using open-source technologies}
|
\def\TitleEN{Deployment, management and monitoring of large-scale access Wi-Fi networks using open-source technologies}
|
||||||
\def\Author{David Zálešák}
|
\def\Author{David Zálešák}
|
||||||
\def\Study{Specializace v~pedagogice}
|
\def\Study{Specializace v~pedagogice}
|
||||||
@@ -63,8 +73,8 @@
|
|||||||
\tableofcontents
|
\tableofcontents
|
||||||
\include{uvod}
|
\include{uvod}
|
||||||
|
|
||||||
\input{chapters/wifi}
|
|
||||||
\input{chapters/site}
|
\input{chapters/site}
|
||||||
|
\input{chapters/wifi}
|
||||||
\input{chapters/hardware}
|
\input{chapters/hardware}
|
||||||
\input{chapters/sprava}
|
\input{chapters/sprava}
|
||||||
\input{chapters/pozadavky}
|
\input{chapters/pozadavky}
|
||||||
|
|||||||
@@ -2,7 +2,6 @@
|
|||||||
|
|
||||||
root_password="Jednokolka"
|
root_password="Jednokolka"
|
||||||
ssh_key_rsa="ssh-ed25519 AAAAC3NzaC1lZDI1NTE5AAAAILQqqspfQuf2aNIbu6riGMTU3g5ZRcKgnRUqDSHe3/VU pixx@desktop"
|
ssh_key_rsa="ssh-ed25519 AAAAC3NzaC1lZDI1NTE5AAAAILQqqspfQuf2aNIbu6riGMTU3g5ZRcKgnRUqDSHe3/VU pixx@desktop"
|
||||||
ssh_key_ed25519="ssh-rsa AAAAB3NzaC1yc2EAAAADAQABAAACAQC6psgHgWrYgSSLAvGlGhOd3c9cht26WUz9Y5s+bYByryPdoOzFnF6DXZm+l/5W0F7NAfJc1m8sAhcLLxscMtmhfZ+12GNcwl3pIFyPW8rrKml1P7DIX2GQUefngb4duRkTThX2/H5hfrZqoXvGLF82KdleGKQXoXOCmAsJiD+DwNTp66QANN0MAriiBvj3fxPzBvW9uzYSiLLHQj80/xK2sItp4Wa4EZ8lYbwaxR2buX/8n+3TrrmsPo1gWMRCjGJVA1R9cSgMKGzU3O1nQTg+yPw5jkRXHpsoa2Oh+mgxFhatkjUZ5p4fTWypF4L22w6B4vvTw2dFHIwBF/pbNf2pc9K6iVHxuta2Y7q7M+q/LTcPKLFZCg1cLm8T/1iG5ZZzqaHldVadfEDlhD9EE5DS8CnxyK/eZwHxNQhVde6d/PAmQ2hwij6V+ipiqDyQ1rIbXA8D88hrGyiMwIfIQAxpO7btL2V1eF7F62oP12H9iMNQ6DA4BfBG/GSuDMZeWW0Yly3eHzF75tthuYyGTlLrmHXAv15Y9OtzW4wkd6BrKE24NGMTFJG0g+LX/Tb2ff2zKp0HxDee1wkqEHtl0WmQnzIfZ5DUzoYBhW4FcEYi23CNlj6w3Pwc4qt7dXf5MYBxmOoQlfCfl5E8qJMTKxFrVy3UudsFvz7RZU/iAc0g9Q== pixx@desktop"
|
|
||||||
|
|
||||||
|
|
||||||
. /lib/functions.sh
|
. /lib/functions.sh
|
||||||
@@ -98,9 +97,6 @@ uci -q set dropbear.@dropbear[0].RootPasswordAuth='off'
|
|||||||
if [ -n "$ssh_key_rsa" ]; then
|
if [ -n "$ssh_key_rsa" ]; then
|
||||||
echo $ssh_key_rsa >> /etc/dropbear/authorized_keys
|
echo $ssh_key_rsa >> /etc/dropbear/authorized_keys
|
||||||
fi
|
fi
|
||||||
if [ -n "$ssh_key_ed25519" ]; then
|
|
||||||
echo $ssh_key_ed25519 >> /etc/dropbear/authorized_keys
|
|
||||||
fi
|
|
||||||
|
|
||||||
uci commit network
|
uci commit network
|
||||||
uci commit wireless
|
uci commit wireless
|
||||||
|
|||||||
8
uvod.tex
8
uvod.tex
@@ -2,7 +2,11 @@
|
|||||||
\addcontentsline{toc}{chapter}{Úvod}
|
\addcontentsline{toc}{chapter}{Úvod}
|
||||||
\pagestyle{plain}
|
\pagestyle{plain}
|
||||||
|
|
||||||
Lorem Ipsum
|
S~přibývajícím počtem mobilních zařízení jsou kladeny stále větší nároky na přístupové wi-fi sítě. Z~uživatelského hlediska se především jedná o~pokrytí sítě.
|
||||||
|
Větší pokrytí a vyšší počet zařízení připojených do sítě s~sebou přináší nároky na větší počet přístupových bodů sítě, autentifikaci a autorizaci zařízení. To přináší nové výzvy pro administrátory.
|
||||||
|
|
||||||
|
|
||||||
|
a to přináší nové výzvy pro administrátory
|
||||||
|
|
||||||
\subsection*{Cíle práce}
|
\subsection*{Cíle práce}
|
||||||
|
|
||||||
@@ -10,7 +14,7 @@ Lorem Ipsum
|
|||||||
|
|
||||||
\subsection*{Struktura práce}
|
\subsection*{Struktura práce}
|
||||||
|
|
||||||
Práce ve členěna do pěti částí.
|
Práce je členěna do pěti částí.
|
||||||
První část práce se věnuje sadě standardů Wi-Fi, historickému vývoji standardů, principům jejich fungování, autorizačním a autentifikačním metodám používaných ve Wi-Fi sítích. Je zde také seznámení s~počítačovými sítěmi v~kontextu Wi-Fi.
|
První část práce se věnuje sadě standardů Wi-Fi, historickému vývoji standardů, principům jejich fungování, autorizačním a autentifikačním metodám používaných ve Wi-Fi sítích. Je zde také seznámení s~počítačovými sítěmi v~kontextu Wi-Fi.
|
||||||
Druhá část práce mapuje dostupný hardware na trhu, kompatibilní software a možnosti hromadné správy zařízení.
|
Druhá část práce mapuje dostupný hardware na trhu, kompatibilní software a možnosti hromadné správy zařízení.
|
||||||
V~třetí části deklaruji požadavky na modelovou implementaci rozsáhlé Wi-Fi sítě.
|
V~třetí části deklaruji požadavky na modelovou implementaci rozsáhlé Wi-Fi sítě.
|
||||||
|
|||||||
Reference in New Issue
Block a user